Jak správně změřit nádrž?

7.2.1. U objemové metody se voda po částech nalévá do kalibrované nádržky z odměrky (bod 1.3.1 Návodu), poté se měří hladina kapaliny kovovým metrem.

Objemová metoda pro kalibraci velkokapacitních nádrží je nevhodná, protože trvá to hodně času, během kterého není možné udržet konstantní teplotu, což snižuje přesnost měření. Objemová metoda se používá při kalibraci malokapacitních nádrží (do 300 m3).

Měření objemu nádrží objemovou metodou lze také provést vypuštěním kapaliny do odměrky (bod 1.3.1 Pokynů). Za tímto účelem se nádrž naplní vodou a udržuje se na okolní teplotě po dobu asi 1,5 dne, poté se voda z nádrže vypustí měřičem (bod 1.3.1 pokynů). V tomto případě se hladina vody v nádrži měří páskou nebo značkou před a po vypuštění každé odměrky (bod 1.3.1 Pokynů).

Při měření výšky hladiny kapaliny v nádrži musí mít svinovací metr na konci závaží (šarže).

Závaží je připevněno k pásku tak, aby jeho spodní plocha v kontaktu se dnem nádrže splývala s nulovým dělením pásky. Dílky pásky, které jsou překryty zátěží, jsou aplikovány na boční plochu zátěže.

Rozdíl mezi údaji předchozího a následujícího měření na měřicí pásce udává výšku plnění (v mm) a odpovídá kapacitě odměrky.

Kalibrační tabulka je sestavena ve formě dvou sloupců: první sloupec obsahuje výšky náplně z kontrolní desky a druhý sloupec obsahuje odpovídající objem v rostoucím pořadí.

Kapacita nádrží se měří pomocí měřicích přístrojů: do 10 m3 – 1 dal; od 10 do 100 m3 – 10 dal; od 100 do 200 m3 – 75 dal; od 200 m3 a více – 250 dal.

7.2.2. Měřící metodu pro kalibraci velkokapacitních nádrží (nad 300 m3) zpravidla provádějí specializované organizace.

Nádrže, jejichž těleso a základ se usadily, podléhají kalibraci. Nádrže, které byly v provozu minimálně 3 měsíce a byly zcela naplněny lihem, se považují za vyřízené. Nádrže, které nebyly používány, se před měřením naplní vodou a uchovávají se po dobu 15 dnů.

Při přípravě nádrží na kalibraci je bezpodmínečně nutné dodržet všechny bezpečnostní požadavky.

Měření nádrží by mělo být prováděno pouze při kladných teplotách vzduchu (do +25 stupňů C).

Počáteční údaje pro určení plné kapacity nádrže a její kalibrace jsou:

— délka obvodu prvního spodního pásu (car);

— celková výška nádrže a výška každého pásu;

— zúžení nádrže jako celku a podél každého pásu;

— tloušťka stěny každého pásu;

— objem spodní části nádrže (stálá přítomnost).

Při měření nádrží s objemem nad 300 m3 se současně používají dvě metody:

a) objemově se měří spodní část nádrže k povrchu ovládací desky. Objem spodní části by neměl přesáhnout 3000 dal;

b) válcová část tělesa nádrže, počínaje ovládací deskou a výše, se měří měřicí metodou pomocí speciálních přístrojů (hydrostatická hladina, svinovací metry s 10-, 20- nebo 30-ti metrovým ocelovým páskem, dynamometr s horní mez měřené síly 100 N (10 kgf ), vozík, malá olovnice s magnetickým stojanem a stupnicí, teploměry s dělením stupnice 0,5 stupně C).

Při měření geometrických rozměrů nádrže se berou v úvahu deformace jejího těla, zúžení a promáčknutí.

Referenční deska je referenční bod, od kterého se měří výška plnění.

Měření nádrže začíná stanovením objemu její spodní části.

Pro měření obvodu spodního pásu ve vzdálenosti 200 – 300 mm pod švem spojení dvou spodních pásů se pomocí hydrostatické vodováhy nakreslí vodorovná čára měření. Značky této linie jsou aplikovány po obvodu nádrže každých 1,5 – 2 m poté, co se meniskus kapaliny shoduje v obou trubkách hladiny.

Čára se považuje za správně nakreslenou, pokud rozdíl mezi počáteční a konečnou vodorovnou značkou nepřesahuje 2 mm.

Výsledky měření jsou shrnuty se zavedením korekcí na nepřesnost kalibrace měřicí pásky podle osvědčení státního ověřovatele.

Výškové měření první spodní zásuvky, provedené uvnitř nádrže, začíná od úrovně ovládací desky ke spodnímu okraji švu s druhým pásem. Výška druhé zásuvky se měří od okraje švu s prvním pásem ke spodnímu okraji švu s třetím pásem atd. Výsledky měření jednotlivých pásů jsou zaokrouhleny na celé centimetry, přičemž celková výška nádrže je konstantní.

Všechna porušení tvaru těla nádrže, tzn. zúžení pásů nad vodorovnou čárou měření je určeno odchylkou bodů na pásech nádrže od tvořící čáry válce. Vertikální měřicí čáry by měly být umístěny tak, aby se nekryly se svislými svary.

Počet vertikálních měřících čar kužele musí být sudý a nesmí být menší než 16. Pro průměr nádrže nad 15 m se počet měřících čar zvětší o dvě na každé 2 m průměru nad 15 m.

Kužel se měří ve dvou směrech: když se vozík pohybuje nahoru, pak dolů. Tabulka zaznamenává průměrné hodnoty čtení pro každý bod. Na každém pásu jsou vybrány tři měřicí body: spodní, střední a horní. Nesoulad mezi hodnotami na stupnici, když se vozík pohybuje nahoru a dolů v každém bodě, by neměl překročit 5 mm.

Na základě výsledků měření jsou sestaveny kalibrační tabulky, do kterých se po 1 cm zapisuje výška plnění z kontrolní desky a odpovídající objem plnění v dal s přesností na jedno desetinné místo.

Za provozu se při stanovení celkového množství lihu ve velkokapacitní nádrži nastavuje výška plnění s přihlédnutím k úpravě o teplotní deformaci ocelového pásu (tabulka 4 v příloze 23).

Na základě dané výšky plnění nádrže a kalibračních tabulek se zjistí odpovídající objem lihu, ke kterému se připočte konstantní objem spodní části nádrže.

V tomto případě, aby bylo možné přesněji určit objem nádrže, je nutné vzít v úvahu tepelné deformace jejího těla.

Pro měření teplot stěn nádrže jsou teploměry instalovány v pěti speciálních kazetách: 4 z nich ve spodní části, na světových stranách, na okraji švu první a druhé zóny a jedna v horní zóně 300 – 350 mm pod víkem nádrže.

Pro zavedení korekce na teplotní deformace nádrže se určí průměrná teplota tělesa (oddíl B přílohy 23) a poté se zjistí podle tabulky. 5 Přílohy 23 korekční faktor, kterým se násobí objem plnění stanovený z kalibrační tabulky.

Korekce na změny objemu tělesa nádrže v závislosti na tlaku kapaliny je uvedena v tabulce. 6 příloh 23.

7.2.3. Po čtyřleté životnosti lihových cisteren o objemu nad 300 m3, měřeno měřením, je zúžení spodního pásu cisterny znovu zkontrolováno malou olovnicí a vyšších pomocí lafety.

Pokud se údaje na stupnici liší o více než +/- 1 cm ve srovnání s údaji z předchozích měření nádrže, provede se rekalibrace. Pokud jsou odchylky menší než výše uvedené, rekalibrace se neprovádí a při měření lihu se použijí dříve sestavené kalibrační tabulky.

V tomto článku vysvětlíme Ojak správně měřit tankyabyste získali přesné informace jeho objem a úroveň naplnění. Každou podrobně popíšeme kroktakže můžete snadný a rychle proveďte potřebná měření. Ujisti seco jsi dokázal všechny krokypopsaný v článkua postupujte podle doporučení pro přesné výsledky.

Otevřete požadovanou sekci kliknutím na příslušný odkaz: