Jak rozlišit LVLP od HVLP?
Při výběru stříkací pistole byste měli vycházet ze stanovených úkolů a vlastností lakovacích materiálů, se kterými budete pracovat. Různí výrobci mají svá označení pro stříkací pistole, ale názvy typů nástřiků jsou pro všechny stejné.
Typy sprejů
HP (vysoký tlak) – vysoký krevní tlak.
HVLP (High Volume Low Pressure) – velký objem, nízký tlak.
LVLP (Low Volume Low Pressure) – malý objem, nízký tlak.
LVMP (nízkoobjemový střední tlak) – nízký objem, střední tlak.
RP (snížený tlak) – nízký krevní tlak.
MP (střední tlak) – průměrný tlak.
HTE (vysoká přenosová účinnost) — vysoká účinnost přenosu.
Níže se blíže podíváme na systémy pro přenos barev, které jsou nejčastěji používané a žádané malíři pro povrchovou úpravu dřeva. Věnujme pozornost třem hlavním typům postřiku.
Systémové stříkací pistole HP
Tento nástřikový systém je nejběžnější a klasický (univerzální). Stříkací pistole tohoto systému stříkají materiál při vysokém výstupním tlaku řádově 1,2 – 1,5 atm. Rozložením materiálu na malé kapičky poskytuje tato stříkací pistole nejkvalitnější nátěr. Doporučený tlak na vstupu takové stříkací pistole má široký rozsah od 2.5 do 5 atm. Spotřeba vzduchu je přitom velmi nízká a pohybuje se od 100 do 300 litrů za minutu.
— vysoce kvalitní, jednotné pokrytí;
– vysoká rychlost přenosu barvy.
Nevýhody HP: Mezi nevýhody patří nízké procento přestupu materiálu, cca do 45 %, tzn. 65 % zakoupeného produktu se vypaří do vzduchu, aniž by se dostalo na součást. Vhodné pro materiály se standardní (střední) viskozitou směsi, pokud je požadován vysoce kvalitní nátěr, cca 14-15 sekund. (laky, emaily).
Stříkací pistole HVLP
Tento systém byl vyvinut v 80. letech minulého století, kdy lidstvo začalo vážně uvažovat o ochraně životního prostředí. Jejich konstrukce je navržena tak, že díky struktuře vzduchových kanálů stříkací pistole dochází k nástřiku barvy při nízkém výstupním tlaku (asi 0,7 atm) a poměrně vysokém vstupním tlaku 2,5-3 atm. Díky tomuto provedení nástřiku dosáhli vývojáři nejvyššího přenosu materiálu, cca 70%-75% (oficiální požadavek na výrobce takového zařízení je přenos materiálu minimálně 65%). To znamená, že ztráty nátěrových materiálů během nanášení materiálu (zamlžení a ztráty obrysu) nepřesahují 35 %. Tento stříkací systém je považován za nejekonomičtější a nejekologičtější. Těchto úspor je dosaženo díky skutečnosti, že na výstupu z trysky mají kapičky barvy velmi nízkou rychlost, a tudíž dochází k menšímu odrazu materiálu od lakovaného produktu. Proto by měl být materiál nanášen takovou stříkací pistolí docela blízko k lakovanému povrchu, ve vzdálenosti přibližně 12 – 15 cm.
Výhody HVLP:
— vysoká úspora barev a laků;
— maximální možný nedostatek opylení;
— nepřítomnost vířivých proudů, které přitahují nečistoty a prach.
Nevýhody HVLP: práce s tímto systémem se vyznačuje vysokou spotřebou vzduchu, od 360 litrů za minutu, proto je zapotřebí výkonný kompresor s vysokým výkonem. Při nanášení materiálu ze stříkacího zařízení systému HVLP je od malíře vyžadována určitá profesionalita. Stříkací pistole musí přesahovat obrys součásti a všechny pohyby musí být prováděny rovnoměrně, bez držení ruky, jinak se nelze vyhnout prohýbání. Vzhledem k těsné vzdálenosti stříkací pistole od lakovaného povrchu nebude možné lakovat složité díly (monolitické výrobky). Tato metoda je vhodná pro materiály s nízkou viskozitou, cca 10 sekund. (barviva, skvrny)
Stříkací pistole systému LVLP
LVLP je dnes nejoblíbenější a nejslibnější sprejový systém. Tento systém, vyvinutý jako kompromis mezi HP a HVLP, má vstupní tlak asi 2.0 atm. a výstupní tlak 0.7 až 1.2 atm., v tomto pořadí, se vyznačuje nízkou spotřebou vzduchu od 150 do 350 litrů a nízkou citlivostí na tlak změny. Dbáme také na vysoký koeficient prostupu barvy více než 70 %.
Mezi výhody LVLP patří:
— vysoký přenos materiálu;
— snížení zamlžování.
Tento stříkací systém je nejvhodnější pro lakování těžko přístupných míst (montovaných výrobků), nanášení finálních vrstev lakovacích materiálů a je vhodný pro materiály, jejichž viskozita je nadprůměrná, cca 20 sec. (transparentní, bílé základní nátěry) a pro finální výrobky.
PRINCIP FUNGOVÁNÍ METODY VZDUCHOVÉHO NÁSTRKU
Disperze nátěrových hmot se provádí působením proudu stlačeného vzduchu vycházejícího z hlavy trysky. Lakovací materiál je přiváděn z otvoru, který je umístěn koaxiálně. K dopadu proudu vzduchu dochází díky jeho vysoké rychlosti, která je výrazně vyšší než rychlost paprsku použitého materiálu. V důsledku toho dochází ke tření toků vzduchu a barvy, které se rozvinou do vibrací, což vede k vytvoření hořáku rozptýlených kapiček o průměru 6–100 mikronů. Převážná část materiálu má dostatečnou rychlost, aby dosáhla povrchu. Malé částice jsou unášeny vzduchem kvůli ztrátě rychlosti a tvoří se mlha. Velikost rozptýlených kapiček je ovlivněna fyzikálními vlastnostmi nátěrového materiálu a tlakem vzduchu, který by se měl pohybovat v rozmezí 2–6 atm.