Jaký svátek je 28. v České republice?

28. září slaví Česká republika státní svátek: Den svatého Václava a české státnosti. Proč byly tyto dvě akce spojeny do jednoho dne? Čím přispěl panovník k rozvoji svého lidu? Přečtěte si o historii dovolené v našem materiálu.

Den české státnosti je státní svátek, který se od roku 28 slaví 2000. září. V tento den zemřel rukou svého bratra český kníže sv. Václav (sv. Václav). Původně se proto plánovalo, že se svátek bude jmenovat „Den české státnosti – Svatý Václav“, později bylo rozhodnuto ponechat pouze první část názvu.

Historie dovolené

Den svatého Václava až do 31. prosince 1951 byl považován za jednoduše památný. V roce 1929 se oslav u příležitosti Svatováclavského milénia (tehdy uplynulo přesně tisíc let od jeho smrti) zúčastnil první prezident Československa T. G. Masaryka, který v předvečer svátku 27. září 1929 promluvil k široké veřejnosti na Václavském náměstí. Tam předal čestnou vlajku Svatováclavskému jízdnímu pluku.

Významnou událostí věnovanou oslavě tohoto dne je každoroční svatováclavské náboženské procesí ve městě Stará Boleslav. Vyvrcholením celého procesu je pokaždé bohoslužba českých biskupů na Mariánském náměstí (mimochodem do roku 1990 se jmenovalo Václavské náměstí). V jubilejním roce 2009 přijel do České republiky na katolický obřad u příležitosti oslav svátku svatého Václava papež Benedikt XVI., který sloužil dvě bohoslužby: jednu v Brně a druhou v den úmrtí sv. Svatý. Václava ve Staré Boleslavi.

Proč Svatý Václave?

Svatý Václav je ne náhodou považován za patrona celého českého lidu. V den svého nástupu na trůn prohlásil, že chce život ve státě zařídit tak, aby byl všude kolem mír, pořádek a spravedlnost. Kníže udělal mnoho pro šíření křesťanství v České republice, byl zbožný a vždy šel svému lidu příkladem. Vládce se snažil vyjednáváním vyhnout krveprolití, a pouze pokud se konflikt nepodařilo vyřešit mírovou cestou, chopil se zbraní.

Václav byl velmi vzdělaný muž, mluvil dobře latinsky a řecky a mluvil hlaholicí. Vládce věřil, že český lid, který okupuje tak malé území, může přežít pouze tehdy, bude-li mravný a vzdělaný. Pouze to pomůže udržet jeho nezávislost v blízkosti agresivních sousedů. Jeho babička Ljudmila, která byla později také svatořečena, se významně zasloužila o Václavovu křesťanskou výchovu.

Právě výnosem tohoto českého panovníka začala stavba nejmajestátnějšího chrámu v České republice – katedrály svatého Víta. Ale pohanská elita nechtěla přijmout křesťanský řád nařízený knížetem. V důsledku spiknutí, v němž sehrál hlavní roli Václavův mladší bratr Boleslav, byl český panovník i s celou rodinou zabit. Následně Boleslav povýšil Václava do stavu svatého a učinil jej nebeským patronem České republiky.

Od 14. století je Václavův kult v České republice uznáván na oficiální úrovni. Každoročně 28. září se v katedrále svatého Víta a dalších kostelech v zemi konala bohoslužba. K ostatkům světce, které se dodnes nacházejí ve Staré Boleslavi, se v těchto dnech vydali poutníci z celé České republiky. Pražský arcibiskup každoročně 28. září koná na Mariánském náměstí hlavní bohoslužbu, která završí křížovou výpravu – Svatováclavský průvod.

Nyní, když tento svátek nabyl světského významu, prezident v tento den uděluje Svatováclavskou medaili všem, kteří se významně zasloužili o rozkvět a rozvoj země, a v Národním divadle v Praze zní česká hymna. U příležitosti svátku se také koná hudební festival duchovní hudby „Svatováclavské slavnosti“, kam často vystupují pravoslavné pěvecké sbory.

V České republice je 13 státních svátků. Které přesně? Které z nich jsou pro turisty zajímavé a které se do Česka nevyplatí? Přečtěte si náš článek pro popis všech svátků v České republice.

Kalendář svátků v ČR

Kalendář pro Českou republiku bude vždy stejný, s výjimkou dvou celostátních akcí – Velkého pátku a Velikonočního pondělí. Jen tyto dny nemají jasná data podle gregoriánského kalendáře. Ostatní svátky mají pevné termíny.

2023 rok	2024 rok
Den restaurování	ledna 1	ledna 1
Dobrý pátek	7 dubna	March 29
Velikonoce	9 dubna	March 31
Hezké pondělí	10 dubna	1 dubna
Svátek práce	1 května	1 května
Den osvobození	8 května	8 května
Den matek	14 května	8 května
Den svatých Cyrila a Metoděje	července 5	července 5
Den Jana Husa	července 6	července 6
Den vzpomínek	21 srpna	21 srpna
Svátek svatého Václava	28 září	28 září
Den nezávislosti	28 říjnu	28 říjnu
Den boje za svobodu a demokracii	17 listopadu	17 listopadu
Štědrý večer	24 prosince	24 prosince
Vánoce	25 prosince	25 prosince
Štěpána	26 prosince	26 prosince

Важный момент!

V České republice nic jako „odkládání dovolené“ neexistuje. Pokud svátek připadne na sobotu nebo neděli, slaví se v tento den a z tohoto důvodu nejsou žádné další dny volna.

Den restaurování – 1. ledna

Slaví se 1. ledna. V tento den roku 1993 došlo k rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko, tato událost vešla do dějin pod názvem „Sametový rozvod“. Češi a Slováci spolu žili 74 let, 2 měsíce a 3 dny.

Česky se tomu říká „Dan obnovy samostatného českého státu“.

Možná je to nejpodivnější svátek v České republice. Ne všichni Češi si jeho existenci vůbec uvědomují a věří, že volno 1. ledna je dáno na Nový rok.

Z právního hlediska jsou v České republice dva státní svátky 1. ledna. Zákon 93 z roku 1953 zavedl novoroční svátek a tento zákon platí dodnes. Zákon 245 z roku 2000 zavedl svátek „Den restaurování“.

Ke Dni restaurování se v České republice nekonají žádné hromadné akce. 1. leden je pro Čechy i pro Rusy běžným „denem kocoviny“. Dalo by se dokonce říci, že toto je „den obnovy těla“ po bouřlivém 31. prosinci.

Velký (Velký) pátek – změny termínu

Velký pátek nemá podle gregoriánského kalendáře přesné datum. Katolíci a ortodoxní křesťané mají navíc různá data Velikonoc a dnů Svatého týdne. Češi slaví Velký pátek a Velikonoce podle katolického rozvrhu.

Česky se mu říká „Velký Patek“.

V roce 2020 připadá Velký pátek na 10. dubna, v roce 2021 – 2. dubna, v roce 2022 – 15. dubna, v roce 2023 – 7. dubna, v roce 2024 – 29. března, v roce 2025 – 18. dubna.

Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista a na tomto svátku není nic zábavného. Některé zábavní parky a muzea jsou uzavřeny. Přečtěte si naše články o atrakcích v České republice, kde se podrobně bavíme o dnech otevření.

Katolické kostely pořádají na Velký pátek zvláštní bohoslužby. Tyto chrámy nebudete moci vidět jako turista a fotografovat. Můžete přijít do služby, není to zakázáno.

Zajímavostí je, že z právního hlediska je Velký pátek „nejmladším“ svátkem v České republice. Oficiálně se svátkem a dnem volna stal až podle zákona č. 359 z roku 2015. V předkomunistických dobách to byl samozřejmě den volna, ale v 50. letech byl zrušen a v roce 2015 byl znovu obnoven.

Velikonoce – změny termínu

Na Velikonoční pondělí zavřeno

Velikonoční neděle a následující Velikonoční pondělí nemají přesné datum. V katolicismu a pravoslaví se slaví v různých datech. Češi slaví Velikonoce podle katolického rozvrhu.

Česky se tomu říká „Velkonocni“.

V roce 2020 připadají Velikonoce na 12. dubna, v roce 2021 – 4. dubna, v roce 2022 – 17. dubna, v roce 2023 – 9. dubna, v roce 2024 – 31. března, v roce 2025 – 20. dubna. Podle toho je den po Velikonocích (pondělí) pro Čechy dnem volna.

O Velikonocích je při setkání s Čechy zvykem říkat „Kristus vstal z mrtvých“ a odpovědět „Pravda vstal z mrtvých, nebudeme překládat a bez znalosti češtiny je vše zřejmé.

Stejně jako my, i Češi zde mají tradici malování a dávání vajíček. Češi mají jedinečnou tradici dávání vajec. Chlapci a muži vyrábějí malé bičíky ze stuh a vrbových větví a bijí dívky a ženy (samozřejmě ne příliš tvrdě). Na oplátku dostávají barevná vajíčka. Tato tradice má prastarou a hlubokou symboliku spojenou s jarem a zrozením nového života.

V Praze se každoročně koná soutěž o nejlepší malované vajíčko, můžete se zúčastnit, pokud chcete. Na Velikonoční pondělí se po celé republice konají lidové slavnosti. Mimochodem, hlavním dnem oslav je pro Čechy Velikonoční pondělí, nikoli Velikonoční neděle.

Svátek práce – 1. máj

Někteří Rusové si myslí, že svátek 1. května je reliktem komunismu a nikde jinde neexistuje jako v zemích bývalého SSSR. Nic takového! Nyní se 1. máj slaví v 80 zemích světa a Česká republika není výjimkou.

Česky se tomu říká „Svatek prace“.

Samozřejmě se nyní neorganizují obrovské přehlídky dělníků, jak se to dělalo v letech komunistického režimu. Pro většinu Čechů je tento den jen mimořádným dnem volna.

Zajímavostí je, že Češi si tento den volna zaslouží více než jiné evropské národy. Vždyť v České republice má průměrný dělník největší počet pracovních hodin týdně. Podrobně jsme o tom psali v článku „Česká republika – fakta a čísla“.

Pro turisty nevěstí 1. máj pro turisty v Česku nic dobrého. Atrakce jsou přeplněné, zejména ty zábavní. Pro návštěvu Zoo Praha nebo Aquasplash si raději vyberte jiný den.

Den osvobození – 8. května

Oslava dne kapitulace Německa ve druhé světové válce. Stejně jako všichni západní a středoevropané slaví Češi 8. května, nikoli 9. května. Faktem je, že podle zákona o kapitulaci Německa nepřátelské akce skončily 8. května ve 23:00 středoevropského času. V Moskvě byla 1. května jedna hodina ráno. Proto slavíme 9. květen a Češi 9. květen.

Česky se tomu říká „Dan Vítězství nebo Dan Osvobozeni“.

Pro Čechy je to skutečně den osvobození, v doslovném slova smyslu. Většina území České republiky byla až do 9. května pod německou kontrolou. V Praze vypuklo 5. května povstání a Češi bojovali s Němci 4 dny.

Moderní čeští politici se dlouho nemohli konečně rozhodnout, kdy přesně oslavit „Den osvobození“. Bylo navrženo učinit 5. květen, den začátku Pražského povstání, svátkem. Za komunistického Československa se slavil 9. květen. Nyní se usadili na 8. květnu.

Hlavní veřejnou akcí 8. května je kladení věnců k památníku Vítkov, uskutečněné za povinné účasti prezidenta České republiky.

Pro Čechy nemá tento svátek žádný zvláštní význam. Dá se říci, že se války vážně neúčastnili. I když ne! Přijali to a pravidelně 7 let vyráběli tanky, auta, zbraně a střelivo pro Wehrmacht. Turistům ale nedoporučujeme, aby se do této skutečnosti Češi uráželi.

Pro turisty nevěstí 8. květen nic dobrého, atrakce, hospody a restaurace jsou přeplněné.

Den matek – 2. květnová neděle

Není to oficiální svátek a neděle je již dnem volna

Tento den se v České republice slavil ještě před komunistickou érou. Iniciátorkou svátku byla Alice Masaryková, dcera Tamose Masaryka, otce samostatnosti Československa v roce 1918.

Česky se tomu říká „Dan matek“.

Nyní mnoho lidí slaví tento svátek a dává svým matkám a manželkám (pokud mají děti) květiny, sladkosti a drobné dárky. Dárek vyrobený vlastníma rukama je považován za obzvláště dobrý a cenný.

Pro turisty není Den matek nijak nápadný, je to obyčejná neděle se všemi důsledky z toho plynoucími.

Den svatých Cyrila a Metoděje – 5. července

Tento svátek je státní pouze v České republice a na Slovensku. Svátek na počest příchodu Cyrila a Metoděje do zemí Moravy v roce 863. Den volna předepisuje zákon 245 z roku 2000.

Česky se nazývá „Dan Slovanski virovestu Ciril a Metodie“.

Ve skutečnosti se přesně neví, v který den Cyril a Metoděj ke knížeti moravskému dorazili. A není známo, v který den zavedli novou abecedu. A ani se neví, kdy se který z nich narodil.

Datum 5. července je symbolické. Založil ji papež Pius 9. v roce 1863, kdy slavili 1000. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu. Od té doby začali slavit 5. července a až do roku 1863 slavili 9. března.

V České republice se v tento den nekonají žádné hromadné akce. Pro většinu Čechů je to mimořádný den volna. Pro turisty je to den ve frontách na atrakcích a hledání stolu v tavernách. Problémem jsou zejména taverny, protože druhý den je v Česku také volný den.

Den Jana Husa – 6. července

Slaví se den mučednické smrti náboženského reformátora Jana Husa v roce 1415. Připomeňme si, že byl za své přesvědčení upálen na hranici. Dovolená je předepsána zákonem 245 z roku 2000.

Česky se nazývá „Den upaleni mister Jan Hus“.

Jan Hus byl jednou z klíčových postav dějin Evropy pozdního středověku. Jako vědec a univerzitní rektor začal kritizovat katolickou církev. Propagoval Bibli v češtině.

V roce 1411 byl exkomunikován. V roce 1415 byl pozván na kostnický koncil do Německa, čímž se zaručil jeho bezpečnost. Ti ho ale oklamali, zajali, obvinili z kacířství a odsoudili k smrti.

Existuje legenda, že na sázce Jan Hus řekl, že za 100 let se objeví člověk, jeho následovník, proti jehož učení už nebude možné protestovat. A stalo se to, v roce 1517 Martin Luther v Německu oznámil svůj seznam „95 otázek církve“.

Po smrti Jana Husa došlo v letech 1419 až 1434 k válkám kvůli náboženským rozdílům – husitským válkám. Právě tyto války započaly éru střelných zbraní v Evropě. Byl to Jan Hus, kdo zahájil náboženskou reformaci v Evropě.

Den Jana Husa je pro Čechy prostě mimořádným dnem volna. Zvláště jsou rádi, když 5. a 6. červenec připadá na čtvrtek a pátek (jako tomu bylo v roce 2018) nebo pondělí a úterý (v roce 2021). Tento den nevěstí turistům nic dobrého, jen fronty u atrakcí a narvané hospody.

Svátek svatého Václava – 28. září

Svátek se také nazývá „Den české státnosti“. Slaví se v den zavraždění svatého Václava jeho bratrem Boleslavem. Připomeňme, že svatý Václav je patronem České republiky v Praze je na jeho počest pojmenováno Svatováclavské náměstí.

Česky se tomu říká „Den cheske statnosti“.

Svatý Václav je v Evropě považován za vzor křesťanského panovníka. Byl to on, kdo nakonec obrátil Čechy ke křesťanství a nastolil plnohodnotný český stát.

Se svatým Václavem se turisté v Česku setkávají neustále. To je socha na Václavském náměstí a sochy na Karlově mostě, na Pražském hradě a na Karlštejně, jeho kaple v katedrále sv. Víta. Na minci v hodnotě 20 korun je vyobrazen svatý Václav. Na svatého Václava předává prezident státní vyznamenání.

Tento den není pro turisty nijak zvlášť zajímavý. V České republice pořádají hromadné akce, ale není jich mnoho. Na svatého Václava je volný den, takže počítejte s frontami a přeplněnými stravovacími zařízeními.

Den nezávislosti – 28. října

28. října 1918 se Československo osamostatnilo. Češi nezískali samostatnost krví, ale dostali ji v důsledku rozpadu Rakousko-Uherska.

Česky se tomu říká „Dan vzniku samostatného československého statu“.

Pro stát je to velmi významný den. U památníku na Vítkově se tradičně koná vojenská přehlídka. Ne vždy se ale koná na Vítkově, například v roce 2018 se průvod konal přímo v Praze. Není se čemu divit, protože Češi oslavili 100 let své samostatnosti.

Na Vítkově se koná minuta ticha a položení květin k hrobu neznámého vojína. Slavnostní akt vojenské přísahy se koná na Hradčanském náměstí. Prezident České republiky na Pražském hradě slavnostně jmenuje do nejvyšších funkcí v AČR. Vybraným jsou předávána státní vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Myslíme si, že většina čtenářů uhádla, že Den nezávislosti je jedním z nejrušnějších dnů prezidenta České republiky a vysokých úředníků. Pro běžné Čechy je to však jen mimořádný den volna. Veřejných akcí se účastní málo Čechů.

Pro turisty není 28. říjen nejlepší den, fronty, fronty, fronty.

Den boje za svobodu a demokracii – 17. listopadu

Toto datum má velmi zajímavou a tragickou historii. Svátek se slaví na počest dvou významných událostí českých dějin.

Česky se tomu říká „Den Fight for Freedom and Democracy“.

Dne 17. listopadu 1939 demonstrovali studenti pražské univerzity proti okupaci České republiky nacistickým Německem. Němci studenty potlačili násilím, 10 studentských vůdců bylo popraveno a dalších 1200 bylo posláno do koncentračních táborů.

V roce 1989 byl uspořádán vzpomínkový pochod na počest 50. výročí výše uvedených událostí. Pochod plynule přešel v protesty studentů a poté i běžných občanů České republiky. Od této chvíle začala sametová revoluce a v jejím důsledku i pád komunistického režimu.

Zajímavostí je, že 17. listopadu 1989 se v České republice vyskytla polární záře, která se v zeměpisných šířkách střední Evropy vyskytuje velmi vzácně. Mnozí to považují za znamení shůry. Existuje však také vědecké vysvětlení, že sluneční erupce vyvolala jak polární záři, tak zvýšenou lidskou aktivitu.

Česká republika slaví 17. listopadu výročí událostí z let 1939 a 1989. K památníkům obětí událostí se přinášejí květiny a zapalují se svíčky. Hlavní akce dne se odehrává v Národní ulici, kam podle tradice od Národního divadla projde rektor Univerzity Karlovy a studenti a položí věnce k Památníku sametové revoluce.

Češi mají k pádu komunistického režimu nejednoznačný postoj, stejně jako Rusové – někteří jsou šťastní, jiní se chtějí vrátit ke starým pořádkům.

Pro turisty je 17. listopad jako běžný den volna, všude je spousta lidí, ne zrovna nejlepší den na prohlídku.

Štědrý den – 24. prosince

Vánoce – 25. prosince

Štěpána – 26. prosince

Všechny tři dny jsou víkendy

Pro děti jsou to hlavní svátky v roce a prodloužené víkendy milují i ​​dospělí. O Vánocích je zvykem zdravit lidi slovy „Vesele vanotse“ („Veselé Vánoce“).

Česky se jim říká: Štědrý den – “štedri den”, Vánoce – “vanotse”, den svatého Štěpána – “Den svatého Štěpána”.

Češi slaví Vánoce podle katolického rozvrhu, ale podle vlastních velmi zajímavých tradic. Vánoce v České republice jsou čistě rodinným svátkem, asi 94 % Čechů zůstává doma se svými příbuznými.

Hlavní událostí Vánoc je rodinná večeře, která začíná večer, kdy se objeví první hvězda. K večeři připravují rybí polévku a bramborový salát s pečeným nebo smaženým kaprem.

V České republice se kapr na Vánoce speciálně pěstuje v umělých rybnících, tady jde o celé odvětví potravinářského průmyslu. Češi kupují kapra předem, jinak ho prostě neseženou. Často si ho koupí živého a do svátku si ho nechávají ve vaně, ano, v té samé, ve které je zvykem mýt. Existuje česká pověra, že šupiny z vánočního kapra byste si měli dát do peněženky, abyste měli v Novém roce hodně peněz.

Dárky českým dětem nenosí Ježíšek, ale „Jerzyšek“ („Ježíšek“). Dětem se řekne, že letí do domu otevřeným oknem a nechává dárky pod stromečkem. Večeře se obvykle koná v jiné místnosti, ne vedle vánočního stromku. Po večeři děti běží ke stromečku pro dárky. Dárky se otevírají okamžitě.

Vánoce v České republice nejsou tak romantické a krásné, jak si mnozí představují. Za posledních 40 let byl na Štědrý den sníh jen 9krát a zbytek let byla jen rozbředlý sníh. O všech svátcích jsou náměstí plná lidí a obchody často přeplněné.

Turistům doporučujeme podívat se na hlavní vánoční strom země na Staroměstském náměstí, který je vedle Pražského orloje a naproti Týnskému chrámu. Kolem tohoto stromu se pořádá vánoční trh.

Většina muzeí a dalších kulturních památek je uzavřena. To však vynahrazují obchodní centra a pouliční zábava, která se během Vánoc v Česku pořádá na každém kroku.

Hezkou cestu do České republiky a přečtěte si naše zajímavé recenze o Češích a jejich zemi (seznam článků níže).

Zanechte svůj komentář. Váš názor je pro nás důležitý! Zobrazit komentáře

Skrýt komentáře

Zanechat komentář

Přečtěte si o České republice na našem webu